Mirek Hulán Session
zkráceně MH Session, je country skupina, která se dala dohromady s cílem nahrát některé písně předchozího sdružení Guitar Session,
jehož byl Mirek členem a spoluzakladatelem.
Jde především o skladby Jerryho Reeda a New Grass Revival.
Téměř všechny písňové texty napsal a nazpíval Radimec - zpěvák a kytarista Radim Zelina ze skupiny Old Horses.
A jedinou instrumentálku "Panenka" nově zaranžoval Mirek, který ji 20 let musel hrát ve skupině Poutníci na každém koncertu. Tedy skoro denně...
"Session" přesně vystihuje podstatu tohoto sdružení, neboť někteří členové nejsou stálí - polovina muzikantů (Peter Mečiar a Vlado Pílek -
skupina Neznámi), pochází ze Slovenska
a po jediné zkoušce v slovenském Lančáru, pak ve studiu Indies v Brně, za jeden den nahráli základy všech devíti skladeb. Nicméně na koncertech mohou být
zastoupeni jinými, stejně dobrými hudebníky. Velký dík také patří Pavlíně Jíšové, která nám nazpívala vokály do třech písní
a samozřejmě i Broňku Šmídovi za zvuk a režii nahrávek.
New Grass Revival není potřeba představovat. Jerry Reed
je však u nás bohužel méně známý, přestože byl naprosto fenomenální kytarista,
který si vytvořil svůj vlastní styl - pro většinu kytaristů nehratelný. Mimo to složil a natočil spoustu písní, spolupracoval i s Elvisem Presley,
(viz jedna z historek) a hrál v několika filmech. Z jednoho z nich (Smokey and the Bandit)
je i úvodní skladba Dám plnej plyn, původně East Bound and Down.
Historky z muzikantského podsvětí
Úplně první související historka je už z roku 1981. V té době existovala Varšavská smlouva a také povinná vojenská služba. Svoje 2 roky vojny jsem strávil ve slovenském městečku s krásným poetickým názvem Sereď - jako řidič. Když se však mazáci dozvěděli, že umím Morseovku, začali mne posílat za sebe do nočních služeb na tzv. Stálici - rádiovou stanici, kde se musel nonstop poslouchat radiový šum a jednou za den přišel morseovkou Signál - šifrovaný kód, jehož jediným smyslem bylo prověřit spojení všech vojenských útvarů a který bylo nutné zachytit, zapsat a ohlásit "dévéťákovi" - dozorčímu útvaru. Pochopitelně jsem neztrácel čas posloucháním šumu a praskání v éteru krátkých vln. A jelikož by to byl jinak naprosto ztracený čas - stejně jako celá tehdejší vojenská služba - přinesl jsem si kytaru, magnetofon a stahoval kytarová sóla.
Pamatuji se, že mne velmi zaujala kytara v Take a Walk Boy (Dej si odchod), aniž bych tenkrát věděl, že je to Jerry Reed. Dalo mi to docela dost práce a vzalo si to dost času, takže není divu, že jsem nezachytil Signál. A byl průser a veřejné pokárání před nastoupenou jednotkou. Z toho jsem si tehdy opravdu hodně dělal.
Podruhé už to mělo horší následky a jelikož Sereď opět nezachytila Signál, byl v noci vyměněn ze služby dozorčí, zodpovědný za celá kasárna. To už byl větší průšvih.
No a když Sereď nezachytila Signál potřetí, byl v noci vyměněn ze služby dozorčí celého Východního vojenskéko okruhu Československa.
Ale na kytaru to umím dodnes.
Když v roce 1967 vydal kytarový virtuos Jerry Reed své první album s pokorným názvem The Unbelievable Voice and Guitar of Jerry Reed, byla na něm i nenápadná skladba Guitar Man. Napůl autobiografická skladba o mladém, hladovém kytaristovi, který se snaží najít kapelu, která by potřebovala "klouzavého kytaristu". Píseň dosáhla 53. místa na country hitparádě, což není pro debut nic malého, ale známá se stala především pro úžasný klouzavý kytarový riff. Všiml si jí i Elvis Presley a chtěl ji nahrát. V té době točil špatné filmy a vydával únavné soundtracky k nim. Byla to jakási temná doba, co se týče uměleckého hlediska, v životě Krále. Vydělával sice hromadu peněz, ale neměl žádné nadšení ani radost z práce, do které byl nucen. Nicméně k filmu Clambake chtěl jako soundtrack nahrát právě Guitar Man.
Natáčel v Nashvillu jak se svými běžnými spoluhráči (Scotty Moore, D.J. Fontana, atd.), tak s několika nejlepšími nashvillskými hráči jako Chip Young a Charlie McCoy. Nicméně, prostě nemohl najít ten groove, který chtěl a nikdo nedokázal zahrát ten riff. Podle legendy řekl Elvis: „Dostaňte mi sem toho vidláka, co je na originálním songu“.
Ukázalo se, že Jerry byl rybařit někde u řeky Cumberland. Když se dozvěděl, že Elvis chce nahrát jeho píseň a dokonce chce, aby ji on sám nahrával, byl v Nashvillu (asi 100 mil) za 45 minut.
Elvis, Jerry a ostatní muzikanti dali "Guitar Man" na první pokus. A v Elvisově hlasu je po několika letech opět slyšet radost. Všichni byli tak nadšení, že natočili ještě další dvě písně, žhavou verzi Jimmyho Reeda "Big Boss Man" a další píseň Jerryho Reeda přímo na míru pro Elvise, "U.S. Male."
Elvisova nahrávka této Reedovy písně měla dalekosáhlé následky pro oba muže a pro populární hudbu obecně. I když to nebyl super hit, zůstal základem Elvisovy kariéry. A pro Jerryho Reeda se otevřely dveře.
Je zajímavé, že Jerry Reed nerad hrával své instrumentálky. Složil je, zahrál a zapomněl. Raději zpíval, dupal a choval se jako - Jerry. A byl to jeho kamarád a spoluhráč Chet Atkins, který má zásluhu na tom, že se vůbec některé skladby zachovaly. Jako např. Blue Finger, kterou mu zahrál Jerry jednou na návštěvě. Po čase ji Chet chtěl natočit a nakonec musel sám, protože Reed už ji neznal a ani nevěděl, že ji složil.
V jedné vzpomínce kdosi uvádí, že se ptal Jerryho, jak hraje určitou část skladby a ten mu odpověděl: "Chlapče, já si nemůžu vzpomenout co jsem dělal před 5 minutami...". Reed prý byl "trochu jiný".
Jerry měl jedinečný styl pravé ruky, kdy téměř nepoužíval ukazováček. "Zastrčil" ho a používal jen prostředníček a prsteníček. A samozřejmě palec. Odtud pochází The Claw, název jeho instrumentálky, kterou by měl znát asi každý kytarista. Chet prohlásil, že Jerryho pravá ruka vypadá jako dráp - The Claw - a jméno se ujalo. Krásně je to vidět v Jerry’s Breakdown.
Fotodokumentace z natáčení
Malá ochutnávka Na plný plyn
Dám plnej plyn 2.
Straním se žen 3.
V půli noci
Země, voda, oheň, vzduch 5.
Gambler 6.
Dej si odchod
Bídnej svět 8.
Cítím s tebou 9.
Panenka
Získat album Na plný plyn
E-mail:
Kontakt
hulanm@seznam.cz
777 748 497
radimec@centrum.cz
775 714 446